Stříbrozobka zpěvná a její chov.

                     Lonchura cantans

 

               

 samec                                                           chovný pár

 

   Domovinou této nenápadné amadiny je Afrika i Asie, a to od Senegalu přes Súdán do severovýchodní Afriky, jihozápadní Arábie až do Afghánistánu, Indie a Cejlonu. Velikost dospělého ptáčka je cca 11 cm.

   Dle zevnějšku nejsou téměř žádné rozdíly mezi pohlavím.
Samec i samice mají vrch těla hnědý, samičky někdy bývají zbarvené více do hněda, ale 100% jistotu v určení pohlaví nám dá sameček slabounkým zpěvem.

  samec s mláďaty

 

   První mladé odchovy jsem si pořídil na jaře 2012, ale zahnízdit je nechal teprve ve věku 12 měsíců. Přezimovat jim stačilo v nevytápěné místnosti o teplotě 7 stupňů s jinými, mnou chovanými astrildy.
Pro hnízdění, byla stříbrozobkám vybrána venkovní, hustě osázená voliéra (d – 3 m, š – 1,5 m, v – 2 m). Společně s nimi byl do této voliéry vpuštěn pár pásovníků dlouhoocasých, dva páry astrildů rákosních (žlutozobé a červenozobé), pár křepelek čínských a pár rýžovníků šedých. Stříbrozobky nevyžadují voliéru osázenou zelení a travinami, ale také to neodmítají. Po celé voliéře jsem rozmístil hnízdní polootevřené, ale i uzavřené budky s otvorem 3 cm a hnízdní košíky pro kanáry. Sameček stříbrozobky začal se stavbou hnízda v hnízdním košíku, ukrytým v travinách, v blízkosti astrildů rákosních.
Po dvou týdnech jsem se rozhodl zkontrolovat jejich hnízdo, ale bohužel bylo nedostavěné a prázdné. Nechal jsem je tudíž v klidu a další kompletní kontrola všech hnízd a budek byla provedena cca po pěti týdnech. Hnízdo stříbrozobek zpěvných jsem nakonec nalezl v uzavřené budce, kde již bylo klubko pěti mláďat. Stříbrozobky lze chovat též v bednových klecích, kde délka klece by měla být minimálně 70 cm. Šířka a výška okolo 50 cm. Hnízdní budky jim postačí o velikosti 12x12x15 cm a na stavbu hnízda předkládám jemné krátké seno a kokosové vlákno. Jako výstelku používají např. psí chlupy, jemné peří, nebo na krátko stříhané nitě. Snůška většinou mívá  5 – 7 vajíček, na kterých se sameček se samičkou střídají. Doba sezení je cca 12 dnů a mladé opouštějí hnízdo za 20 dnů po vylíhnutí. Přepeřování trvá 6 – 8 týdnů. Pozorováním jsem zjistil, že když jeden z páru sedí na vajíčkách, druhý se zdržuje na opačné straně voliéry. Například astrildi rákosní, nebo pásovníci se vždy zdržují v blízkosti hnízda a stráží si své území proti ostatním. To jsem u stříbrozobek nezaznamenal.
Nechají si nakukovat do hnízda a nijak se neplaší. Jsou velmi odolní na počasí a při společném
chovu ve voliéře, se snesou se všemi druhy drobných exotů.

                

 6 dní staré mládě                                                    11 dní stará mláďata

 

   Jako základ krmení jim postačí žluté proso, ale je lépe jim předkládat směs krmiva pro drobné exoty. Předkládám jim také šedé proso, lesknici, senegalské proso v klasech a vaječnou míchanici. Zelené krmení dostávají v podobě smetanky lékařské, jablka a ptačince žabince. Vaječnou míchanici dávám pouze v období hnízdění a krmení mladých. Používám suché vaječné krmivo pro drobné exotické ptactvo od firmy Orlux, které má jemnou strukturu, je obohacena o ,,gammarus“, jako zdroj živočišné bílkoviny. Tuto míchanici obohacuji doplňkem stravy HUMAC natur Exot. Začal jsem v letošní chovné sezóně drobným exotům dávat také NutriBird C 15 – výživové krmivo pro kanáry, tropické a drobné exoty, které je založeno na vybraných obilovinách, čerstvém ovoci a 50% semene. Velmi dobře toto krmivo přijímají. Stříbrozobky zpěvné nejsou nijak náročné a vybíravé na krmení, ale proč jim nedat to nejlepší. Je radost pozorovat, jak si vybírají dle chuti a potřeby.

 

   

20 dní stará mláďata

   Někteří chovatelé doporučují ve voliéře chovat více párů pohromadě. Je to čilý ptáček, který se pohybuje po celé voliéře  a  velmi rádi se koupou. Tento druh je oblíben u začínajících chovatelů pro svoji nenáročnost, odolnost a chutí hnízdit. Jedná se sice o ne nijak atraktivně zbarveného ptáčka, ale myslím, že si zaslouží místo v našich chovech drobných exotů.

 

Václav Dubský – Horní Lánov

Tento článek byl publikován v časopisu Nová EXOTA , září 2013.

dubcata@seznam.cz