Nemoci a jejich prevence.   

Francouzké pelichání u andulek - ( ,,skokani").
 
Je třeba poznamenat,že za současného stavu není tato nepříjemná porucha léčebně ovlivnitelná.
  U mladých andulek krátce po opuštění budky nebo těsně před tím intenzívně pelichají
brky,nebo peří z křídel či ocasu a nové peří buď nenaroste,nebo naroste defektní,v každém případě kratší,nebo nerozvinuté.Tím jsou ptáci pro další chov nepoužitelní.
Z výsledků nespočetných pozorování a výzkumů je možno vyvodit závěry, že
 ,,francouzké pelichání" není:
 - jednoduchou infekcí baktériemi,plísněmi či viry,
 - výsledkem napadení parazity,
 - nedostatkem vitamínů,minerálních látek,aminokyselin,tuků nebo uhlovodanů,
 - prostým faktorem dědičnosti,
 - nedostatek,nebo nerovnováha hormonů,
 - reakcí na faktory prostředí,jako světlo apod.
Naproti tomu byly rovněž zjištěny faktory,jejichž vliv výskyt ,,francouzkého pelichání" nepochybně podporuje:
 - stres v důsledku přemnožení a také předčasné snášky a rozmnožování mimo sezónu,
 - selekce andulek pro výstavní kritéria,
 - malá hygiena chovu,
 - infekční příčiny,faktory prostředí a výživy nikoli samy o sobě,ale pouze jako faktory prohlubující stres,
 - rodičovské páry s výskytem ,,franc.pelichání" produkují potomky s touto nemocí,
 - krmení preparáty s nadbytkem vitamínu A.
        
 
 
 
Vytrhávání peří.
 
Vytrhávání peří bývá u ptáků často jako doprovodný příznak onemocnění vápenkou,
nebo jako příznak napadení jinými kožními cizopasníky.
Může však jít i o postižení kůže a peří plísněmi.Léčba by se měla zahájit až po vyšetření
veterinářem. Prostředky používané na peří by pokud možno neměly být mastné,
protože většina ptáků si zamaštěné peří vytrhává.
 
  
 
 
 
Vápenka - ptačí svrab.
 
Vyvolává ho roztoč Knemidocoptes pilae.
Projevuje se ( u andulek ) hlavně na zobáku,obočí,hlavě a nohách.
Rohovina zobáku je jakoby proděravělá četnými dírkami,kůže v okolí zobáku a očí
zduřuje a je rovněž jakoby proděravělá.Podobné změny jsou viditelné i na prstech,
kde dochází k silnému bujení rohovitých šupinek.
Někdy bývá postižena i některá opeřená část těla ( okolí kloaky ).V pokročilejších
případech ptáci chátrají ,často je možné pozorovat i obtížné dýchání.
Onemocnění je dobře léčitelné,olejové roztoky a postřiky vám poradí zvěrolékař.
Po skončené léčbě vyčistíme a dezinfikujeme chovné klece.
 
 
Škrkavka - střevní parazit.
 
Jde o oblé červy parazitující v tenkých střevech ptáků.
Nakazí se nejspíše krmivem,potřísněným trusem domácích nebo volně žijících ptáků,
obsahujícím vajíčka škrkavek.U nakažených ptáků se střídají průjem a zácpa,ztráta chuti k
přijímání krmiva,ospalost,bolestivé reagování na dotyk a rychlé hubnutí.
Včas zjištěné onemocnění je dobře léčitelné přípravky,které vám doporučí veterinář.
Zároveň s léčbou je však nutné pečlivě vyčistit a dezinfikovat chovatelské zařízení.
 
 
Salmonelóza
 
Je to nemoc vyvolávaná mikroby z rodu Salmonella.
Ptáci se nakazí hlavně zamořeným krmivem,vodou či přímým kontaktem s nemocným ptákem.
Průběh může být velmi rychlý.Pták hyne zpravidla v důsledku ztráty tělesných tekutin při průjmech.
U chronického průběhu dochází často k otokům kloubů a šlach,k zaostávání v růstu,
ke slabosti,ospalosti a podobně.Nákaza se zjišťuje bakteriologickým vyšetřením trusu,
nebo uhynulého ptáka.Léčba je ve většině případů velmi obtížná.Naději na úspěch by mělo pouze včasné zahájení léčby v akutních případech.
Jednou z cest ochrany před zavlečením této nákazy do chovu je úzkostlivá péče o nezávadnost
krmiva,vody a také izolace nově nakoupených ptáků.
 

Psitakóza (z řecpsittacosis - papouščí nemoc), také ornitóza.
 
Původcem nemoci jsou drobné bakterie z rodu Chlamydia,dříve považované za viry.
Papoušci se mohou nakazit  buď kapénkovou infekcí od nemocného ptáka,nebo stykem
s infikovaným prostředím,v němž krátce předtím přebýval nemocný pták.
Výměšky nemocných ptáků totiž obsahují zárodky nemoci.
Nemoc může probíhat v akutní formě,s velmi rychlým uhynutím během několika málo dnů.Přitom se zpravidla zjišťují otoky spojivek s výtokem z očí,někdy i z nosních otvorů.Velmi rychle nastupuje ztráta tělesné aktivity a úplné odmítání potravy.Dostaví-li se přitom ještě průjem,je uhynutí velmi rychlé.
Další příznaky:načepýřené peří,ztráta hmotnosti, kýchání,dýchací potíže (zánět plic).
Jistotu přinese vyšetření trusu veterinářem.
Tato nemoc je přenosná také na člověka.
Příznaky:suchý kašel,zánět dýchacích cest,třesavka,bolesti hlavy,bolesti v krku,horečka.
Při včasné diagnóze na nemoc zabírají antibiotika a je léčitelná.
    
 
                                                                                                         
Co je to nesnášivost samiček?

Často se stává,že samičky nemohou snést vajíčko,které je bud´bez skořápky
nebo má slabou skořápku.Říkáme,že trpí nesnášivostí. Nejedná se o žádnou nemoc.
Příčinou je nejen nedostatek vápna,ale současně i vitamínu D. Může to být také mládí samičky
(samička má být nejméně 8 - 12 měsíců stará,než ji dáme hnízdit) nebo přílišné stáří.Rovněž tak se může jednat o samičku,která v hnízdním období několikrát vyvedla mladé a tím se vysílila.
 Nepříznivě může působit také prudké kolísání teploty.
Nesnášivosti je třeba předcházet správnou životosprávou a dostatečnými dávkami vápna(skořápky)
a vitamínu D.                                
  Stává se,že nalezneme samičku na zemi těžce oddychující s načepýřeným peřím,která jen velmi těžko
vzlétne,takže se nám ji bez obtíží podaří chytit.Mívá naběhlé a do špičky protažené bříško.
Je několik možností,jak samičce pomoci.
 Dáme ji do malé klícky,kde ji zahříváme nejlépe infra-lampou.Teplota může být až okolo 35 'C.
 Pokud však po zahřátí vajíčko nesnese,musíme ji pomoci.
Vezmeme ji do levé ruky a položíme bříškem vzhůru.Skleněnou hlavičku špendlíku namočíme do čistého jedlého oleje a vsuneme opatrně do kloaky,kterou se krouživými pohyby snažíme rozšířit.
Po několika pokusech ji dáme zpět do vyhřáté klícky,kde pak ve většině případů vajíčko snese.
Není-li tomu tak,musíme se pokusit vajíčko v samičce rozmáčknout.Oba způsoby jsou pochopitelně velmi riskantní a vyžadují hodně citu.Ve svém chovu jsem už několika samičkám pomohl rozmáčknutím vajíčka v bříšku.Za moji chovatelskou praxi mi žádná ještě po tomto zákroku nezašla a bez problémů hnízdila.Tuto metodu jsem vyčetl v knize Rudolfa Víta - Cizokrajní ptáci v klecích.


Jak omezit na minimum onemocnění ptáků a úhyny v chovech?

  Onemocnění a úhynu chovaných ptáků se můžeme vyhnout,ale je možné je účinnou preventivní péčí omezit.
Každý chovatel se především musí starat o to,aby jeho ptáci měli k životu vše,co potřebují,tzn.vodu, prostorné a vyhovující klece,účelné umístění se světlem a sluncem,dobré ovzduší bez průvanu, rozmanitou potravu a čistou nezávadnou vodu.Budeme-li se těmito radami řídit,setkáme se u svých ptáků jen málokdy s nemocí, protože pokud ptáci mají správné a pravidelné ošetření,jsou velice odolní a celkem vzato pevného zdraví.   

Které jsou hlavní zdroje infekčního onemocnění?

  Největší nebezpečí  se objevuje při styku s jinými ptáky,kteří třeba sami symptomy případného onemocnění neukazují,ale jsou nosiči zárodků infekčních onemocnění.
Bezprostřednímu styku našich ptáků s jinými se pokud možno co nejvíce vyhýbáme  a není-li
to možné,musíme se postarat o určitá opatření, o kterých si postupně něco povíme.  
Nejhlavnější zdroje přenosu nemocí jsou:                                                                  
1. Noví ptáci v našem chovu.
2. Výstavy a návrat našich ptáků z výstav.
3. Návštěva jiných chovatelů.                                                                                    
4. Závadná potrava a voda.                                                                               
5. Vnější zdroje infekce.
     
 
 

Jak postupovat  při nákupu nových ptáků?

  Pro úspěšnost našeho chovu je nedůležitější si pořídit zdravé ptáky.Nejlépe je zajet si pro nové ptáky   k chovateli  osobně.
Při příchodu do jiných chov.zařízení si všímáme celkového zařízení,čistoty dna klecí,čistoty vody apod.
Zjistíme,čím jsou ptáci krmeni,abychom v prvních dnech podávali stejné krmení a jen pozvolna
přecházeli na námi podávané krmivo.
Pozorně nasloucháme,zda neuslyšíme pískavé zvuky podobné dýchavičnému pískání,k němuž
dochází po dlouhé a namáhavé cestě.Je to krátké,nemelodické pískání.
Takové hlasy svědčí o onemocnění vzdušných vaků způsobené roztočem.
Prohlížíme si i ostatní ptáky,zda působí zdravým dojmem a čile poletují.
Ještě v kleci si u ptáka,o kterého máme zájem všímáme, zda má uhlazené peří,přilehlé,bez mezer a lesklé,zda jeho postava  odpovídá druhu ,křídla nesmějí viset po straně těla dolů,břicho se nesmí dotékat bidélka.Pták musí čile poletovat.Oči musí být jasné a lesklé,pták je nesmí stále zavírat. Po této první prohlídce  požádáme,zda můžeme vzít ptáka do ruky.
Zjistíme,zda má plná prsa,je-li okolí konečníku čisté a neznečištěné trusem.Podíváme se na prsty a drápky,zda jsou všechny a neporaněné.Má-li kroužek,poznáme z něho i stáří ptáka.
Když jsme s prohlídkou spokojeni,informujeme se o zvláštnostech v krmení.

Jak postupovat,když si nové ptáky přivezeme domů?

Při koupi nových ptáků i  při návratu z výstav je nutné mít je určitou dobu v karanténě.
Dáme je  na 14 až 28 dnů do karantény(u papoušků z dovozu trvá karanténa až 3 měsíce),k tomu
nám poslouží karanténní klec.
Karanténní klec je normální  čistá klec která má všechny stěny kromě přední z pevného materiálu.
V této kleci mají ptáci větší klid,pocit bezpečí a je v ní zabráněno průvanu.Klec dáme na klidné,teplé a slunné místo,odděleně od ostatních ptáků. 

Je točení a kroucení krkem u drobných exotů způsobeno nedostatkem vitamínů?

S touto nemocí,spojenou se stálým točením a kroucením krkem,se chovatelé nejdříve seznámili u Amadiny Gouldové,která zřejmě potřebuje více vitamínů než ostatní okrasní ptáci. Můžeme se však s ní setkat i u jiných ptáků.
Léčba je dosti snadná a zabere obvykle okamžitě.Stačí odstranit koupelničku a pití podávat v autom. napáječkách,do kterých vložíme tabletku B-komplexu,která se pozvolna rozpustí.
Aby k tomuto onemocnění nedocházelo,podáváme kromě suchého zobu také naklíčené nebo máčené zrniny ve vlhkém stavu.                                                                                                    

Jak se v chovu vyhnout roztočové nákaze?

Písklavé zvuky při dýchání, otevřený zobák,kašel stejně jako dávivé pohyby krku svědčí
o napadení  vzdušných vaků roztoči. Představují hnědošedý kulatý prach s charakteristickým pachem.Příčinou je prašný zob,ve kterém se roztoči nacházejí.
Dalším zdrojem nákazy jsou dlouho znečištěné podlahy klecí a voliér.
Nejméně se roztočům daří v čistém prostředí.Ze zrní nemůžeme roztoče odstraní jinak než mechanicky,
protože při mytí vodou by zůstali na zrníčkách. Mechan. čištění provádíme bud´na větru přesypáváním nebo proséváním jemným sítem.Nejlépe je,když zaprášený zob vůbec nekupujeme.

Ohlašuje nevolnost a sedění s uvolněným peřím vždy těžké onemocnění?

Každá nevolnost,která se ohlásí matným peřím,nafouknutí břicha,posedáváním,pospáváním,zavíráním očí častým zdržováním se na podlaze,nebo znečištěným peřím kolem kloaky vždy ohlašuje,že takovému ptáku musíme věnovat větší pozornost.Obvykle jde o střevní onemocnění.
Léčba je úspěšná,když se nám podaří příznivě zapůsobit na sliznici žaludku a střev.Právě tak musíme uklidňujícím způsobem zapůsobit na nervovou soustavu trávícího ústrojí tak,abychom napomohli vytvoření normální bakteriální střevní flóry.Ta pak sama upraví případné poruchy ve střevech.
Příčinami bývají: vlhké a studené počasí,zatuchlé krmivo,nakyslé vaječné směsi,znečištěná voda,
zapařené zelené listy,nečistý písek apod.
Léčbu zahájíme odstraněním všech olejnatých semen a pak podáváme dietu ve formě moučných semen,jako je lesknice, loupaný oves,ovesné vločky,proso.Místo vaječné směsi dáváme dětské vaječné piškoty. Zelené krmivo vynecháme a místo vody dáváme                        odvar z heřmánkového čaje. 
 
Jak ptáky ošetřovat v období pelichání?

Každoroční přepeřování je normální proces v životním cyklu ptáka.V této době jim věnujeme zvýšenou
péči.Musíme je chránit před průvanem,stresem a infekcí.Nesmíme se divit,že pták v době pelichání nezpívá,nemá normální životní aktivitu.V době pelichání,které u aklimatizovaných ptáků spadá do období pozdního léta a trvá 8 - 10 týdnů, (někdy i déle) je pták neplodný.Neplodnost v době pelichání se opakuje,i kdyby pták z různých důvodů pelichal třebas na jaře.
K nepravidelnému pelichání může dojít v případě,že pták přezimuje ve studené místnosti,kde teplota klesá hodně pod bod mrazu a voda zamrzá.Když takového ptáka navyklého na studené prostory bez jakékoli aklimatizace přeneseme  k jaru do vytopené místnosti,reaguje pták pelicháním.
K chovu jej můžeme použít až po úplném přepelichání,kdy jsou veškeré jeho funkce opět v
normální činnosti.Aby k nežádoucímu přepeřování nedocházelo,musíme ptáky pozvolna navykat na vyšší chovné teploty.                                                                                                                 

Lze odstranit zlozvyk vzájemného nebo vlastního škubání peří?

Zbavit ptáky tohoto zlozvyku je někdy dost složité.Má dvě příčiny a podle toho je
nutno postupovat při odvykání,nebo léčbě.Je bud´výsledkem dlouhé chvíle,nebo je způsobeno nedostatkem minerálií.
Dlouhá chvíle: jestli-že jde o projev dlouhé chvíle,nezaměstnanosti,neukojených životních potřeb,jako je shánění potravy,starost o hnízdění a odchov atd...,pak musíme najít vhodné zaměstnání.
Např. přidáme do klece jiné ptáky(stejně velké).Jejich režim se změní,vzájemně se honí a vyhánějí se z vyššího místa k přenocování.Nebo jim dáváme do klece různé větvičky ,oni je olupují a přitom využívají třísloviny v nich obsažené.
Nedostatek minerálií:je to častější příčina.Vyčerpání těchto látek v době krmení mláďat a celkového zatížení v chovné sezóně.Nápravu zjednáme,když přidáme do vody 125 mg mořské soli na 1 l vody.
Místo vody - heřmánkový čaj a v letních měsících stříkáme postižené ptáky bylinkovým čajem z
pelyňku nebo čekanky. V dnešní době lze dokoupit i doplňky stravy - minerálie a stopové  prvky. 
                     
 
Je umístění v průvanu pro ptáky nebezpečné?

Ptáci jsou na průvan velmi choulostiví a místa u oken pro ně nejsou vůbec vhodná.
Pro ptáky umístěné v průvanu to může být smrtelné. Pták umístěný v průvanu  onemocní
obvykle na zánět plic,který má velmi rychlý průběh. Nepomůže již ani přemístění.

Je stres u ptáků závažným projevem a jak ho lze tlumit?

Stres skutečně do kapitoly o nemocech patří, protože jde o náhlé onemocnění a zhoršení
zdravotního stavu. Jeho příčiny je možno hledat takřka ve všech oblastech.Transport, přemístění, chytání do ruky,nedobrovolný výběr partnera,náhlá změna v potravě apod.
Jak postupovat proti stresu? Jde o nervový šok a ten může vyvolat u každého jedince něco jiného.
Odstraníme všechny příčiny nervových šoků.Při transportech volíme nejkratší cestu a takovou přenosku,aby měla rozměry znemožňující ptákům divoké poletování. Navykat ptáka na nové prostředí pomalu,(když např.přichází z prostředí, kde nebyli psi ani kočky, nesmíme ho bezprostředně vystavit takovým společníkům).To hlavní je, neuhonit  jej při chytání. Rychlé chytání je zásadou jakéhokoli přemisťování. Nejlépe je, když pták opustí přenosku sám.