Pásovník dlouhoocasý

(Poephila acuticauda)

 

Rozeznáváme dvě mutace pásovníka dlouhoocasého červenozobého a žlutozobého.

Domovinou je západní a severní oblast tropické Austrálie.



Samec i samice mají hlavu popelavě šedé, skvrnu na bradě až po vole sametově černou.

Rozlišení pohlaví není jednoduché. Zkušený chovatel se řídí velikostí náprsenky, ale teprve u ptáků nejméně rok starých, je náprsenka samečka o něco málo větší než u samičky.

Opět, jako u jiných je 100% znakem samečka jeho zpěv.



Ačkoli ve volné přírodě žije ve velkých hejnech, v zajetí není vhodné mít více párů pohromadě.

Tito ptáci v době hnízdění jsou vůči sobě agresivní. Ve společné, dostatečně velké voliéře, se ale snesou s jinými druhy. Lze je chovat též ve větších bednových klecích, kde délka klece by měla být minimálně 80 cm. Mají rádi, když jim přidáme do voliéry nebo klece nějaké traviny a zeleň.
Pásovník dlouhoocasý se pohybuje ve všech patrech voliéry. Je zajímavostí, že tito ptáci nehřadují na bidle, ale v hnízdě. Pro odchov mladých si vyberou polootevřenou, nebo uzavřenou budku (12x12x15 cm), ale zahnízdí občas i v košíku. Stavějí si velmi úhledné uzavřené hnízdo s malým vletovým otvorem z dlouhých travin a kokosového vlákna. Na vystýlku používají např. psí chlupy.
Velikost jejich snůšky bývá 4 – 6 vajec. Po 12 dnech se líhnou mladé.Hnízdo opouštějí po 21 dnech a další minimálně 4 týdny je rodiče krmí. Jakmile se osamostatní, musíme je přemístit do jiné klece, nebo voliéry. Do šatu dospělých ptáků přepeřují cca 5 měsíců.

Krmení pásovníků je obdobné, jako u jiné drobotě. Základ je žluté proso, mohár, lesknice, šedé proso a senegalské proso v klasech. Nejideálnější je koupit směs zrnin pro drobné exoty.
Před hnízděním je dobré podávat naklíčené, nebo máčené zrní a občas moučné červy.
Ze zeleného krmení milují ptačinec žabinec. Vaječná míchanice je součástí pro dobrý odchov mladých.

Tento druh je vhodnější pro mírně pokročilého chovatele.